Náš velký výlet - day 4 - na východ slunce na Mt.Warning!

Ráno jsme vstali... :) teda v noci. Čekal na nás výstup na Mt. Warning, asi 600 metrů, 9 km tam a zpět.
Tak jsme nasadili čelovky a vyrazili. Hnedle za námi vyrazili 3 mladí ragbisté (žikala Romča :) a začal závod na čest. Docela jsme to valili, ale drželi se dlouho. Nakonec jsme je asi v půlce výstupu ztratili :) tenhle soutěžní duch, to je fakt děs.
Co bych vám tak řekla o cestě - byla tma jak v pytli,takže jsme rázovali rázovali nahoru a docela to utíkalo. Asi po hodině víceméně stejné cesty jsme dorazili k řetězům a za dalších 20 minut jsme se doškrábali na plošinu, kde byli další 4 spoluvystupovatelé. Závěrečný pruťk byl fakt docela pruťák a řetězy i kameny mokrý a studený.
Dorazili jsme na vrchol a východ přestával být tak černý a pozvolna se začalo rozsvěcovat, ale nad mořem byla velká hranice z mraků (prý tam bývá často). No, nahoře byla docela kláda :) Byly tam celkem 4 vyhlídky na cvšechny strany, tak jsme si čekání na slunce krátili přebíháním sem a tam. Nejhorší to bylo na jihu - jižní vítr je krutý...oooo
No a pak začalo prosvěcovat skrz mraky a za další půlhodinu nás ozářily první paprsky slunce dopadající na Austrálii.

 Mlha se válela na řece...

 Budiž světlo!

 Až na zpáteční cestě jsme si mohli prohlédnout, kudy že jsme to teda přišli :)

Vrchol Mt.Warning z místa, kde začínaly řetězy

Vyhlídka z poloviny sestupu

A pak jsme jeli dom :) Tak zase příště!

Náš velký výlet - day 3 - Border Ranges NP

Ráno nás vzbudilo opět bičování papouchů a tak jsme se vydali na cestu opět docela brzo. Den číslo 3 jsme trávili v deštěném pralese v národním parku Border Ranges. Není to prales jen tak ledajaký, lesy v něm nejsou kácené už od prakontinentu Gondwana, jak nám to hezky popisovali na obrázcích. Šli jsme ten den asi 4 procházky a nestačili jsme se divit. Stromů je tam hrozně moc druhů, měli jsme možnost kromě všech těch obrovelikánů opletených liánami vidět i antarktickou břízu nebo červený cedr. 

Představovala jsem si, že ta "břízka" bude nějaká malá, když teda kdysi rostla i v Antarktidě, ale chyba lávky. Je jí teplo, tak i tady je mega obrovská. Moc nevypadá jako naše bříza. Plus jsou některé i tisíce let staré. 

My jsme jen koukali, tak se taky pokochejte :)

 

Docela fajn místo na snídu :)

Kromě stromů tu je hafo parazitujících rostlin. I když teda asi spíš žijou v symbióze :)

 

"Květináčovky" - náš pracovní název

Stromový kapradí

 A taky divnomravenci na chůdách, co mají místo zadku baťoh :)

Tisíciasiletý červený cedr

 

Pak jsme se vydali na vyhlídku na hoře Pinnacle. "Vydali" není ten správný výraz - 200m od autocesty nahoru po pěšince :)

Z úžasné vyhlídky jsme měli možnost vidět cíl cesty následného rána - Mt. Warning, která je vlastně bývalým lávovým kanálem bývalé megasopky a všechno, co je okolo je ta kaldera - zbytky supervelkého kráteru. Na fotkách je to dobře vidět. Výhled k nezaplacení. 

Na Mt. Warning jsme pak zamířili další noci, ale o tom příště, teď vyhlídka na údolí Tweed (Tweed valley) a Mt. Warning:

Hobitín nebo Austrálie???

Odsud super staré a super velké antarktické břízy

 

Musím říct, že fotky, i když jsou třeba moc hezký, ani zdaleka nepřibližujou to, jaký je to ve skutečnosti  :)
A na závěr trochu zeleně z auta juchů :)

 

A pak jsme si opekli gigantickej steak, šli spát v 7, abychom byli v 2:45 ráno čerství na výlez Mt. Warning na východ slunce :)