Aneb jak do 4 dnů nacpat co nejvíc k vidění :) No, nebude to nic lehkýho ani to napsat. Každopádně, v neděli dopo jsme vyrazili auťákem (díky Lucas :) směrem na jih k hranicím s New South Wales, kde jsme chtěli projíždět a procházet přirodou. Jakmile jsme tak nějak opustili zástavbu Brisbane a vydali se na Ipswich, krajina zdivočela. Asi jsem to už na blogu zmiňovala, ale jsem fakt překvapená tím, jak Austrálie vypadá. Vždycky jsem si představovala takovou tu suchou červenou zemi (což o to, červená tady je, a dost), na tom nějaký křoviska suchý a takový ty suchý stromy a suchý traviny... No, dost moje představy dostaly na frak. Austrálie - tedy aspoň tady na jihu Queenslandu a v Novém Jižním Walesu je ... ZELENÁ. A docela dost. Samozřejmě, je i taková ta "jo suchá", ale před odletem bych na tolik odstínů zeleni nevsadila ani zlámanou grešli.
No, takže pastviny, na nich se pasou krávy a býci, je jich spousta (zdá se, že tady všechny steaky a mlíčko běhá "free range" :). Pak další poznámka - je tady spousta, ale fakt spousta koníků. A všude nabídky koblih. Pojala jsem podezření, že tu pěstujou koně na koblihy :) Ale prý na nich i jezdí. Ale taky tady nejsou všude cedule na vyjížďky na koních. Z těch x farem, co jsme viděli, jsme potkali asi tak jednu ceduli. Inu, mají místo, tak mají koně a jezdí na nich asi :)
Dost bylo úvodu. Prostě, je to všechno jiné, než jsem si představovala :)
První na našem seznamu bylo projetí trasy Condamine Gorge track, která začíná v Koreelah NP. Trasa je to pro 4x4 auto, projíždí se řeka Condamine. Na úvod, než jsme k cestě dojeli, nás oba samozřejmě dostala zmiňovaná zeleň a planiny. Ještě ke všemu je tady takový jiný světlo (teda asi), takže ten kontrast a ostrost obrazu je taková, no, jiná... A taky požáry - řízené.
Cestou ke Condamine cestě jsme potkali hodně kraviček a telátek a bejků jak dělo. A pak jsme vjeli na cestu - necestu. S jiným autem než džípem by se to nedalo, byl to mazec:) Několikrát jsme přejeli řeku, okukovali přírodu a tak. Cesta byla dlouhá asi 10 km a mělo tam být 16 brodů. Auto vše projelo levou zadní, teda vlastně všema 4, ale víte, jak to myslíme :)
Poté jsme se vydali na vodopády - Queen Mary Falls, Dagg Falls a Brown Falls, které byly jen pár km vzdálené. Queen Mary byly největší z těch tří, byl to takový malý okruh asi na 30 minut. Pak jsme okoukli Dagg Falls, na které se dalo čumět z vyhlídky u silnice (jak se zatím ukazuje, není potřeba vynaložit mnoho úsilí, aby člověk něco viděl :) a nejhezčí (pro nás) byly Brown falls, ke ketrým se šlo asi 20 minut podél řeky (řekou :). Trochu nám připomněly vykrojením jeden vodopád na Islandu, kde jsme byli před třemi lety, ale teď jsem líná hledat název. Barva vody je ale trochu jiná. Bavili jsme se, jestli to je tou hlínou nebo čím, protože ty vodopády by měly být čistý, ale islandský/norský barvě se teda moc neblíží - ale pěkný moc.
A přidávám i obrázek zelené louky. Divnobarvy :)
A pak jsme pomalu vyrazili na Bald Rock. Bald Rock je prosím velký šutr. Opravdu hodně velký žulový balvan, který leží v okolních lesích a ční nad ně asi 260 m. Rozhodli jsme se na základě doporučení, že půjdeme nahoru na západ slunce a pak počkáme a budeme pozorovat hvězdy, protože by tam mohly být krásně vidět, jelikož okolo není moc obydleno, takže je tam světelné čisto.
Cestou do Bald Rock NP jsme potkali další dva dead klokany a už jsem si myslela, že žádnýho neuvidím a pak hopsa hopsa klokanííííííííí! íííííííííík 8) !
Tak jsme v povznesené náladě vjeli do parku a zaparkeringovali a vyrazili nahoru. Zvolili jsme "krátkou a prudkou" cestu nahoru. Na vrchol to mělo být asi 1,2 km. Šutrák to byl velmi oblý, ale boty držely v pohodě (šli jsme v pohorkách, aby Roma mohl rozcházet boty :)
Prudký to bylo, ale za chvíli jsme byli nahoře, kde byl lesík a pak prošli lesíkem, zastavili se u bludných balvanů (ale nevím, jestli "per se" - prostě tak vypadaly :)
Roma koketoval, ale nedopadlo to. A pak jsme došli nahoru a tam potkali skupinku lidí, z nichž jeden, jak se později ukázalo, byl Čech, který žije v Brisbane už 8 let. Tak jsme trochu pokecali, společně zkoukli západ slunce.
Pak slunce zapadlo, sousedi odešli a začaly se dít věci.
Měsíc vyjde přes den a je vzhůru nohama, když pak zapadá. Fakt! A když couvá, tak vlastně dorůstá. Nedivte se mi, že se divím - je to podivuhodné :)
Tak slunce zašlo, měsíc zašel a pak začaly vycházet hvězdy. A v nebi se udělala nějaká bílá prasklina a v ní biliardy hvězd. Nejdřív jsem myslela, že to jsou ty mlhoviny, o kterých jsem slyšela, ale byla to Mléčná dráha. Bylo to fakt něco, nikdy jsem neviděla takové nebe. Fakt zážitek. Úplně jsem z toho měla mrazení o vlastní nicotnosti a cítila jsem tu tíhu věků. Dost na mě působil i Bald Rock, což je svaté místo australských domorodců. Ti, co vědí, o čem je řeč, ty pocity asi dobře poznají :)
Leželi jsme pod hvězdama asi hodinu a pak se vydali s čelovkama dolů a pak zakempili, viděli jsme zase nějaký zvířátka - possumy a takovou krysoveverku s pruhama a šli spáti. Dobrou noc ☆
No comments:
Post a Comment