Tak jsme nasadili čelovky a vyrazili. Hnedle za námi vyrazili 3 mladí ragbisté (žikala Romča :) a začal závod na čest. Docela jsme to valili, ale drželi se dlouho. Nakonec jsme je asi v půlce výstupu ztratili :) tenhle soutěžní duch, to je fakt děs.
Co bych vám tak řekla o cestě - byla tma jak v pytli,takže jsme rázovali rázovali nahoru a docela to utíkalo. Asi po hodině víceméně stejné cesty jsme dorazili k řetězům a za dalších 20 minut jsme se doškrábali na plošinu, kde byli další 4 spoluvystupovatelé. Závěrečný pruťk byl fakt docela pruťák a řetězy i kameny mokrý a studený.
Dorazili jsme na vrchol a východ přestával být tak černý a pozvolna se začalo rozsvěcovat, ale nad mořem byla velká hranice z mraků (prý tam bývá často). No, nahoře byla docela kláda :) Byly tam celkem 4 vyhlídky na cvšechny strany, tak jsme si čekání na slunce krátili přebíháním sem a tam. Nejhorší to bylo na jihu - jižní vítr je krutý...oooo
No a pak začalo prosvěcovat skrz mraky a za další půlhodinu nás ozářily první paprsky slunce dopadající na Austrálii.
 |
| Vrchol Mt.Warning z místa, kde začínaly řetězy |
 |
| Vyhlídka z poloviny sestupu |
No comments:
Post a Comment